Čas..to je teď to, čeho si cením víc než peněz.

Před mateřskou dovolenou jsem zastávala velmi zajímavou pozici finanční manažerky v české pobočce švédské skupiny. Měla jsem na starost nejen ji, ale i finance dalších šesti zemí. Byla to různorodá a odpovědná práce. Bavilo mne, že jsem měla na starosti veškeré finanční procesy a úkoly. Plánovala jsem si, že se celkem brzy vrátím po porodu zpět do práce.

Během mateřské jsem si ale uvědomila, že chci trávit čas také s dcerkou, nejen v práci. Pár hodin týdně jsem vypomáhala u mého předchozího zaměstnavatele a zjistila jsem, že mne vyhovuje skloubení rodinného a pracovního života.

Jelikož jsem se nemohla vrátit k předchozímu zaměstnání, když byl dcerce rok, začala jsem hledat nové uplatnění, tentokrát na poloviční úvazek. Již tehdy jsem věděla, že jej budu chtít zachovat i po skončení rodičovské dovolené. Naštěstí se naskytla nabídka podle mých představ a já už rok pracuji jako finanční controller na půl pracovní doby. A dá se;) Škoda že takových zaměstnavatelů není více…Poznávám, jak pracuji mnohem efektivněji. Vím, že jsem v práci jen určitou dobu a že musím splnit dané úkoly. Nenechám se tedy rozptylovat ničím jiným.

I když občas dostávám, i velmi zajímavé pracovní nabídky na plný úvazek, neplánuji změnu. Takto mi to naprosto vyhovuje. Neznamená to ale, že bych se doma nudila nebo nic nedělala. Pokud je dcerka ještě v jeslích, jdu si zaběhat, zacvičit nebo pracuji z domova. Mám čas se věnovat jí nebo sama sobě, přitom ale mám nějaký příjem, i když nižší než před mateřskou dovolenou. Raději se ale uskromním, víc si hlídám výdaje, ale mám čas a to je teď to, čeho si vážím víc

Jsem vděčná za tento způsob života!